Zhlédnutí: 52
Dostala jsem newsletter z mojí cohousing skupiny tady v Anglii, který všechny členy upozorňoval na poslední aktuální dění ve městě a jak se hodlá naše skupina do něj zapojit, aby aktivně rozhodovala o budoucnosti některých oblastí ve městě. Následoval přesný popis, co kdo bude dělat a jak věci poběží, aby se změnily plány městské rady na budoucnost jedné věci, která ovlivní život ve městě.
Přečetla jsem si email, hlavou mi proběhla myšlenka: “Proč expandovat, když komunita nemá dořešeno zázemí a vztahy?” A vypadla jsem ven na svou procházku.
Jenže sotva jsem vyšla, tak se ke slovu dostali moji průvodci z neviditelného světa a připomněli mi vizi, kterou jsem dostala kolem roku 2004 o spolupráci s mým budoucím partnerem duše na budování naší komunity a jejím vlivu na společnost.
A připomněli mi, že muži v naší cohousing skupině pracují přesně v souladu s mužskou energií (expandují ven – jdou do akce, budují sílu a vliv skupiny), ale že ve skupině chybí funkční ženská energie, která by budovala zázemí a vztahy. A tvořila energeticky. Že současná ženská energie pouze pasivně čeká (jak je často zvykem), až ta mužská energie venku všechno zařídí, a ona bude pak jenom budovat ten konkrétní domov a zázemí. Jak je zvyklá.
Ta vize, kterou mi moji průvodci připomněli, mne tenkrát v roce 2004 krásně překvapila ze dvou důvodů:
Jak úžasně a rovnocenně byly rozděleny a propleteny kompetence a úkoly mezi mužem a ženou v budování novodobé komunity (včetně rodiny) tak, že ani jeden nemohl plně fungovat bez toho druhého.
Ani jeden z nich se nemohl vozit na hřbetě toho druhého. Nebo se chlubit svými úspěchy, a opomíjet toho, kdo stál v pozadí a jistil mu zázemí.
Ani jeden z nich nemohl dosáhnout svého plného potenciálu ve svém růstu bez pomoci toho druhého.
Proč mne to tehdy překvapilo?
Protože všichni známe ty případy, kdy muž si intenzívně buduje svou kariéru a profesně roste, zatímco žena se stará o děti a vytváří mu doma zázemí. Často má ještě svou práci, aniž by to on ocenil, a nakonec si pak najde jinou, protože ta “slepice” doma ho přestala bavit.
Jak muži, tak ženy v takových vztazích si na tuto situaci stěžují, ale obě strany dál zůstávají v zajetých kolejí a nedělají nic, co by je z jejich vězení dostalo.
Energetické nůžky mezi nimi se rozevírají, ale ani jeden s tím z pohodlnosti nic nedělá.
V jedné knížce jsem četla krásný termín pro tento typ vztahů: Legální prostituce. Oba partneři se prodávají za nějaké své domnělé výhody. Které v konečném důsledku vedou do emocionálních pekel, protože potřeby ani jednoho z partnerů nejsou naplněny.
To je starý model vztahů přežívající na planetě tisíciletí. Bohužel stále silně fungující.
Tak jsme byly naučené. Žena, která podporuje muže v jeho kariéře, zatímco ona sama se uváže jako neviditelná služka v domácnosti. Aby se pak až když děti vyrostou, divila, proč je svému muži ukradená.
Proto mne tolik nadchla ta vize budoucích rovnoprávných vztahů, kterou jsem tenkrát dostala.
A způsob, jak Vesmír nastavil to,
@ aby ani jeden z partnerů nemohl těžit z energie toho druhého a vézt se na jeho hřbetě. A mít pak ještě pocit, že co on všechno dokázal, zatímco ten druhý si údajně válel doma šunky.
@ V té vizi prostě jeden partner bez druhého nemohl plně dosáhnout svých cílů a svých možností. Pouze sehraná spolupráce podle darů duše a rolí fungovala. Nádherně fungovala. Těch partnerů, kteří patří k sobě. Protože s ne každým partnerem lze vytvořit harmonický spolupracující pár. Znáte to.
@ Oba partneři pracovali na tom, aby jejich mužské a ženské energie byly v souladu a komunikace zdravá a smysluplná. Žádné obvyklé nezdravé žensko-mužské hry, jak je známe. Panovalo oboustranné pochopení toho druhého. Jeho myšlení i pocitů.
Také mne ve vizi překvapilo, jak budování komunity (i rodiny) fungovalo v rámci rolí a typu energie podle ženské a mužské. Jak mužská energie zajišťovala a propagovala rodinu/komunitu navenek (růst ven) a spolurozhodovala uvnitř. Jak chránila rodinu/komunitu proti vlivům zvenčí.
A jak ženská energie zajišťovala zázemí a růst a léčení zevnitř a spolurozhodovala o všem, co se dělo venku i uvnitř. Role a kompetence byly perfektně rozdělené podle darů jednotlivých lidí a všichni s tím byli zcela v souladu! Nikdo se necítil utlačován nebo zneužíván. Protože byl na svém místě ve své energii a talentech.
Zní to jako klasické rozdělení rolí na mužské a ženské, které známe už z pravěku, ale nebylo to tak úplně. Přestože základ zůstal stejný jako přirozený boží řád: podle mužské a ženské energie.
Ale mne na tom zaujalo to, že ta ženská část práce byla muži respektována úplně stejně jako ženy respektují mužskou práci venku. A že rozhodovali společně o všem. Někdo měl rozhodující slovo podle kompetencí, ale vyslyšeni byli všichni.
A nikdo se ženám nevysmíval kvůli jejich schopnostem napojení nahoru, intuice a schopnostem energeticky tvořit a léčit. Byla to samozřejmá součást života a práce rodiny i komunity.
Což je dneska bohužel ještě stále hodně běžné v nevědomé části společnosti. Jakože ezoblabla… znáte to, že? Pro mnohé akceptovatelné je pouze to, co je viditelné.
Až dosud mi nebylo úplně jasné, proč se mám věnovat v rámci cohousingu hlavně ženám, když ženy jsou v rámci cohousingu tak pasivní a čekající, až ti chlapi něco zařídí? I když existují jako všude výjimky. Ale tahle dnešní připomínka mých průvodců mi celý můj úkol osvětlila.
Takže co s tím v praxi?
Vidím, jak funguje mužská energie v cohousingovém projektu, jehož jsem součástí: Expanduje. Stará se o všechno to, co my ženy neděláme extra rády – hledání místa, jednání s úřady, s projektanty, starání se velké peníze na projekt, dohled na stavbě, publicitu. A tam, kde jsou vědomé komunity, v mezičase, kdy stavba ještě neběží a musí se čekat na rozhodnutí úřadů (což je skoro permanentně), skupiny expandují do společnosti a získávají vliv v místě, kde žijí. Jako komunita. A ne za účelem hlasů ve volbách. Ale za účelem dosažení změny odspodu.
Protože jako komunita mají vizi o lepší společnosti a tu chtějí naplnit i mimo projekt. Jejich projekt není o tom, že “chceme bydlet odtrženi od světa”, častá česká verze, ale o tom, že chceme bydlet zdravě a vytvořit sobě i druhým mimo náš projekt lepší místo k životu. Být příkladem. Inspirovat. V místě, kde jsme teď.
A taky vidím, jak nefunguje ženská energie v projektu, protože to tady v Anglii není vůbec zvykem. Jakkoliv jsem se to snažila změnit, nebyla jsem – zatím – úspěšná, protože většina lidí k tomu ještě nedozrála. Ale já si v mezičase vytvořila plán, jak to změnit.
Pokud jsou tady v cohousingu v Anglii aktivní ženy, tak jsou v silné mužské energii, aby se vyrovnaly mužům a získaly respekt.
Což je přesně cesta, které jsem se dosud snažila vyhnout. Nicméně nakopnutí mých průvodců bylo jasné a i já budu muset vykročit ze své komfortní zóny a udělat to, co vím a cítím, že mám dělat.
Takže co by měla dělat ženská energie doma a v komunitě?
@ Začít dělat pořádek doma se svou energií a energií domova a naučit se s ní efektivně pracovat. Tím léčit jak členy rodiny, tak členy komunity. Protože nikdo z nás není osamělý ostrov v moři, ale všichni se navzájem energeticky ovlivňujeme.
@ Dále by ženská energie měla využívat svých talentů a darů v oblasti práce s energiemi, léčení a energetického tvoření. Vědět, jak tam, kde muži svou fyzickou akcí ve světě nemohou prorazit, umět pomoci energeticky. Jako rovnocenná součást práce, jako dělají muži.
@ Budování vztahů. Zdravých vztahů. Tvořit komunitu ještě dříve, než stojí ono vytoužené bydlení. Naplnit komunitu vnitřními i vnějšími aktivitami, které jsou zaměřeny na růst a uzdravení. Muži si jedou svou expanzi vnější. Ženy by měly expandovat spíše dovnitř. V rámci budování vztahů a uzdravení členů komunity.
Je to úplně stejné jako ve funkční rodině, kdy ženská energie tvoří zázemí, ze kterého může mužská energie nabrat sílu a energii expandovat. A pak rodinu/ komunitu chránit zase zpátky zvenčí. Poskytnou ženě a rodině bezpečí a vědomou ochranu. Nikoli si přijít domů pouze pro svůj pohodlný servis.
Podobný model fungování jsem kdysi zažila v některých církvích, kdy jsem jako osamělá žena mohla zažít péči mužů a komunity v časech, kdy jsem to potřebovala. A zase já pak pečovala tam, kde jsem zvládala. A kde bylo potřeba.
Jenom s tím rozdílem, že v církvích nerozhoduje komunita o tom, jak věci fungují.
Ženy jako strážkyně krbu i komunitního ohně
Není to ani návrat do minulosti patriarchální společnosti, ani obehrané klišé, ale počátek zdravých vztahů v rodinách a komunitách Nové Země. Bez rigidních dogmat, kam žena patří a na co má jako žena nárok. Jak nás na to náboženství nacvičila a my si na to nějak už zvykli.
Počátek zdravých rovnoprávných vztahů lidí, kteří se rozhodli jít cestou uzdravení a transformace společně.
Právě připravuju online kurz pro ty již připravené ženy, které touží po tom si udělat energetický i faktický úklid doma a v rodině, a naučit se práci s energiemi, kterou mohou uplatnit i ve svých budoucích komunitách. Pro ženy, které cítí ono volání po zdravé rodině nebo i komunitě.
Svůj zájem si můžete zaregistrovat hned, napíšu vám, až kurz vyjde do světa.
Upozornění: Článek nebo jeho části prosím sdílejte pouze s odkazem na tuto stránku. Děkuju.
Zajímá vás téma cohousingu a budování vědomých komunit více do hloubky? Připojte se ke mě na FB stránce (což ale není moc spolehlivé, FB moc příspěvků neukazuje), nebo se přihlašte k odběru novinek z mého blogu (doporučeno). 🙂
Pokud chcete mou práci podpořit, a ještě k tomu dostat přístup k obsahu navíc i jiným výhodám, staňte se mým patronem a podporujte mne i sebe na portálu Buy me a coffee.
