Když touha po cohousingu nestačí

Shlédnutí: 324

Vidím ten stále se opakující příběh pořád dokola:

Skupina nadšenců, která našla zalíbení v myšlence komunitního bydlení (cohousing) se seskupí do skupiny na FB (a je fajn, že se takhle najdou), občas se někdy sejdou i v reálném světě, ale veškeré úvahy končí u tématu: “Nemáme peníze, nemáme místo, kde bychom mohli stavět, a tak nic nemůžeme.”

Většina těchto nadšenců čeká dodnes. A je jedno, zda se nacházejí v UK, v ČR nebo někde jinde. Problém je v těchto případech vždy stejný:   “Musíme čekat.” Jak věří.

Vybrali si špatný startovací bod a postup

Ale je logické, že takto začínají. Protože to je naše zkušenost, postupujeme podle známého vzorce. Chceš nové bydlení? 

  • Sežeň peníze a pozemek a postav si ho. 
  • Nebo sežeň peníze a kup si ho i s pozemkem.

To je však postup, který je funkční pro jednotlivce s dostatečným příjmem na financování celé akce.

Jenže v této situaci se většina zájemců o cohousing projekty NEnachází.

Naopak, většina lidí je finančně na tom průměrně až podprůměrně, což je normální, protože cohousingové projekty jsou – alespoň tady v Anglii – zamýšleny a propagovány jako dostupné bydlení pro lidi, kteří nedosáhnou na hypotéku.

Jenže proč se i přesto tady v Anglii těmto lidem příliš nedaří své vize o cohousingových projektech zrealizovat? I když oficiálně tu je státní podpora a možnosti finančních dotací pro cohousingové projekty. Nikoli však snadno dostupné.

Hned se dozvíte…

Během let jsem vystřídala všechny možné role v cohousingových projektech:

Takže kde je ta příčina, proč tolik skupin na své vysněné projekty vůbec nedosáhne?

Ano, bez peněz a bez pozemku to nejde. Ale nestojí to na prvním místě, jak se úplně všichni domnívají. A jak v tomto bodě stojí zamraženi. 

 


Skupiny nefungují jako skupiny, ale snaží se projekt postavit jako jednotlivci. Tj. sehnat peníze, pozemek a stavět. A nic víc!

  


Skupiny nemají silné kvalitní a kompetentní lídry. Neznamená to, že tam nejsou kvalitní lidé (jakože dobří a milí lidé), ale pokud tam není kompetentní člověk fungující s jasným záměrem a urputností a vytrvalostí typickou pro lídry, tak se projekt rozplizne do ztracena, protože není, kdo by ho vedl.

A to i dokonce v takových případech, jako je tady v UK, kdy se klade důraz na rovnost všech členů, jejich názorů, kolektivní rozhodování a nediskriminace, ale bez lidí, kteří jsou pevně rozhodnuti ten projekt zrealizovat navzdory překážkám, kteří stojí pevně nohama na zemi – se nic nestane.

I když rozhodnutí se stále dějí společně a bere se ohled na názory všech, tak v projektu musí být minimálně jeden lídr, který celý projekt táhne.  Dlouho, zadarmo a ve svém volném čase. Tak dlouho, dokud se nezformuje kvalitní nápomocný tým. Což je největší problém všech projektů v prvních letech. 

Tady je místo pro akční mužskou energii. I když vůbec to nemusí být muž, prostě každý projekt potřebuje mít v harmonii mužskou a ženskou energii, jinak má problémy. 

A jakmile se začne skládat skupina dohromady díky akční mužské energii, začínají přicházet první příznivci stejného záměru, měla by se dát do akce ženská energie s tím, co umí tvořit ona – budovat vztahy a zázemí.


Skupiny sesbírají dohromady kohokoliv, kdo hlásí, že má zájem – nesledují kvalitu skupiny a zda jsou na podobné vibrační úrovni. 

Což neříká nic mnohým lidem, ale vědomý / probuzený člověk ví, že nelze budovat partnerství (což cohousing projekt je) s někým, kdo je svými hodnotami, myšlením a pracovitostí úplně jinde, než vy.

Je to stejné jako v běžném vztahu, taky nejste kompaktibilní s každým, koho potkáte na ulici. Přesto u cohousingových skupin vidím, že přesně tohle samozřejmě (a naivně) lidé očekávají. A i v případech, kdy se projekt podaří dotáhnout do vítězného konce, vztahy mohou dělat ještě dlouho v projektu problémy nebo dokonce celý hotový projekt pohřbít! Taky se děje, jak nám ukázali na tréninku v Londýně. A jak můžete sami vidět kolem sebe, pokud nějaké projekty sledujete.

Většina skupin vůbec neřeší spirituální stránku projektu a lidí v nich, jakoby neviditelný svět energií vůbec neexistoval. Dokonce se tady i často považuje za nevhodné o své víře mluvit, protože to je přece věc, která patří jenom v neděli do kostela a ne do projektu. Jakože rovnost všem a neomezování víry druhých tím, že sdílím, čemu věřím já. Co kdyby se cítili dotčeni?!

Angličané si zakládají velmi pečlivě na tom, aby byli korektní a jednali se všemi stejně. Což je na druhou stranu velmi příjemné pro život, když vás nikdo nenapadá za to, že jste odlišný, jako je to běžné v české mentalitě, kde naopak nás historie a tlaky vůdců donutily být stejní.

Nicméně spiritualita je přirozená součást našeho života a mělo by s ní být takto zacházeno. Není to kostlivec ve skříni. Je třeba se naučit dostat přirozenou spiritualitu a práci s energiemi do praktického života. Meditace a vznášení se na obláčku jsou fajn, ale když člověk není ukotvený současně v hmotné realitě, nic kvalitního a trvalého nemůže vzniknout.

Úspěšnější skupiny i vytvoří organizaci pro projekt, ale naprosto vůbec se nestarají o budování vztahů ve skupině a společný růst. 

A přesně to je ten bod zlomu, kde většina projektů ztroskotá.  

Přestože základním smyslem komunitního bydlení je budování komunity a dobrých vztahů, tak právě VZTAHŮM nevěnuje pozornost na začátku projektu téměř nikdo. 

Všude se vychází z předpokladu, že “až budeme bydlet, tak si radostné vztahy vybudujeme – jakože společné jídlo, zábava, hry s dětmi.”

Jenže bez budování kvalitních vztahů se NA STARTU a ani V PRŮBĚHU budování projektu nehnete vůbec nikam. Protože nebudete mít lidi, kteří jsou ochotni se vytrvale podílet na nezbytné práci, i když velmi dlouho z toho nikdo nemám žádný prospěch, pouze práci navíc k tomu, co má již doma.

Je běžnou zkušeností, že lidé chtějí přijít do projektu, aniž by se na jeho tvorbě podíleli. 

Je běžnou zkušeností, že i když nějaký projekt nasbírá řadu kontaktů a jakože zájemců, v běžné praxi je celý projekt veden nakonec pouze malou skupinou lidí a zbytek se nečinně jenom veze. Což vede často k vyhoření lídrů a vedoucích členů. Protože to je běh na dlouhou trať. 

Z nějakého důvodu lidé zajímající se o cohousing jsou přesvědčeni, že není potřeba se v této oblasti vzdělávat, že projekt se vybuduje tak nějak samospádem a bez potřebných kompetencí. Že oni vědí dost na to, aby to dokázali. Nějak splácat amatérsky dohromady.

Tenhle druh smýšlení mne neustále překvapuje, protože všeobecně všichni víme, že když se chceme něco naučit dělat dobře, potřebujeme se v dané oblasti vzdělávat. Ať ve škole nebo individuálně. Ale učit se, jak na to. Jak dosánout toho vysněného cíle.

U cohousingu toto vědomí a zdravý selský rozum jsou z nějakého důvodu vypnuté. Lidé často věří tomu, že se stačí prostě někam na vysněné místo nastěhovat, a komunita bude fungovat sama od sebe a všichni “se budeme mít rádi a žít spokojeně až do smrti”.

Komunita se tvoří z jednotlivců. Všichni víme. Jednotlivci (a pak i v projektech) proto potřebují zvládnout základní dovednosti  v oblasti

  • finanční gramotnosti (umět si spočítat 1+1, mít své vlastní finance v pořádku a organizované, umět si vytvářet nová řešení, čistit si své finanční bloky a přesvědčení),
  • v oblasti vztahové gramotnosti (dneska už si nevystačíme tím, co jsme se o vztazích naučili v rodině, naopak, je potřeba se tyto návyky a programy odnaučovat a čistit a učit se vědomým vztahům a jejich řízení)
  • a taky systémové gramotnosti (umět si svůj život a své místo k životu a pak celou komunitu správně naorganizovat, zjednodušovat a žít zdravým životním stylem).

Člověk, který je nevědomý, chaotický, neorganizovaný a má zmatek v tom, co žije a dělá, v tom, kdo je, těžko přispěje něčím pozitivním celé skupině. Ale zato ji může velmi úspěšně rozložit. A to nechceme. Takže bez práce na sobě sama se zdravá komunita nevytvoří.

Češi jsou silní individualisté, mají problémy smysluplně spolupracovat v zájmu skupiny. Zájmy jednotlivce velmi často  nadřazují nad zájmy skupiny. Což je dobrá věc v případě řešení si svých vlastních problémů. Ale ve skupině, kde chceme žít, je třeba si změnit žebříček hodnot a naučit se najít zdravou míru mezi individualitou a “vyšší správní jednotkou”.

Angličané to mají přesně naopak: skupina a její zájmy jsou na první místě, a chápou to i neprobuzení lidé, protože to je součástí jejich kultury a výchovy. Na rozdíl od nás, věčně soupeřících a bojujících Čechů. Jakkoli vidím zlepšování v různých oblastech.

V Anglii je normální a oceňované odvádět velké množství dobrovolnické práce ve prospěch celku. To si Čech vůbec neumí představit. Proč by jako měl? Teda jenom do času nějaké přírodní katastrofy, to pak i Češi změní své priority.

Jenže cohousing nepatří do kategorie Přírodní katastrofa, a tak se je potřeba v této oblasti hodně učit.

Jako jednotlivec dneska můžete postavit dům během chvilky.

Jako skupina lidé čekají na realizaci svých cohousingových projektů běžně  5 – 12 let  NEŽ VŮBEC ZAČNOU STAVĚT!

Umíte si představit to vyčerpání hlavní realizační skupiny a moře ztraceného času, který NEBYL využitý k budování vztahů skupiny a ke společnému růstu?

A společné veselé jídlo jednou měsíčně fakt nestačí. Jíst umí každý, tohle není dovednost, kterou je potřeba pro projekt rozvíjet, abychom dostali členy skupiny na podobnou úroveň hodnot a mentálního nastavení. Speciálně v nynějších časech, kdy vědomí lidé směřují svou energii k budování Nové Země, tam spolu ve skupině nevydrží lidé s velmi odlišnou energetickou a mentální úrovní. Zase jsme zpátky u fungování kvalitních vztahů…

Čím vám mohu být já kotvou ve vodách cohousingu

Dlouholeté sledování cohousingových skupin a trénink community cohousing poradců v Londýně mne přivedly k pochopení chybějící části celé realizace a vybrala jsem si to jako svou oblast poradenství pro ty, kdo chtějí odstartovat svůj cohousingový projekt. Každý poradce komunitního bydlení se specializuje na to, co je jemu vlastní (architektura, finance, právní a strukturální záležitosti, řízení projektů, budování vztahů…) 

Mým záměrem je

Co můžete udělat vy

Upozornění:  Článek nebo jeho části prosím sdílejte pouze s odkazem na tuto stránku. Děkuju.

Zajímá vás téma cohousingu a budování vědomých komunit více do hloubky? Připojte se ke mě na FB stránce (což ale není moc spolehlivé, FB moc příspěvků neukazuje), nebo se přihlašte k odběru novinek z mého blogu (doporučeno). 🙂 

Pokud chcete mou práci podpořit, a ještě k tomu dostat přístup k obsahu navíc i jiným výhodám, staňte se mým patronem a podporujte mne i sebe na portálu Buy me a coffee.

Pošli to dál 👀