Zhlédnutí: 7
Je 11. září 2022 a já sleduju poslední cestu královny z jejího sídla ve Skotsku do Londýna. Je dojemné se dívat na tuto jízdu. Cítit, jak se to poslední setkání s královnou dotýká srdcí lidí kolem cest.
Cítím, jakoby královnina smrt a poslední cesta ve mně odstartovaly naléhavé vědomí nutnosti služby. Jakoby mne nakoply k akci...
Nevím, jaká je pravda o jejím životě a povaze (na rozdíl od mnohých Čechů, kteří na ni nenechají nit suchou, protože oni ví přece nejlíp, co byla zač), ale vím určitě, že držela ve světě určité standardy, které nyní zmizely. Přichází mi, že byla symbolem stability starého světa.
Byla symbolem stability starého světa minimálně pro naši západní část světa. Protože v našem současném světě není žádný takový představitel potřebných hodnot, který by je navíc dokázal dlouhodobě udržet silně a viditelně pro všechny. Alespoň z pohledu zvenčí. Formálně.
Tak jako odchod Británie z Evropské unie byl nečekaným šokem i pro ostatní svět a otevřel dveře něčemu, co si nikdo neuměl představit, jak bude fungovat – a stále v tom není jasno, pořád se v tom tady v Anglii plácáme a Evropa taky – tak odchod královny, jak to naciťuju já, byl rovněž nečekaným šokem a jasným ukončením celé jedné obrovské a obrovsky dlouhé historické epochy. Pro celý svět. Definitivní zánik starého světa a jeho hodnot, a začátek nových časů, které si ale už musíme vytvořit sami.
S odchodem královny nám je symbolicky a energeticky sdělováno, že teď už je to jenom na každém z nás, jaká bude naše budoucnost, že staré pomyslné stability definitivně zmizely.
Dělící čára mezi starým a novým byla nakreslena.
Sleduji cestu zesnulé královny do Londýna a vnímám silně, že pro nás je to vzkaz.
Vzkaz č. 1
Starý svět, jak ho známe, definitivně skončil. A nastávají časy nové. Fáze porodní nového světa odstartovala naplno.
Jaké to bude? To už teď záleží jenom na každém jednotlivci. Nic nového pod sluncem. Ale bude to jízda! Tak jako když dítě přichází na svět, je to jak pro něj, tak pro matku doslova boj o život a o čas. Jakkoliv je to přirozená součást života. Je to nepříjemné a bolestivé. Obrovské tlaky a boj o čas. Stejně jako to nastává teď.
I když existuje stále více vědomých matek, které už dokázaly tímto procesem projít úplně novým a pozitivním způsobem. Protože se na porod správně připravily a spolupracovaly se svým tělem a se svým vedením.
A stejné to bude nyní i s námi. Rozjel se naplno porod Nové země a každý z nás to projde přesně tím způsobem, na jaký se vědomě připravil. A času na přípravu jsme měli opravdu hodně.
Já tam vidím hodně chaosu a disharmonie, ze kterých máme vytvořit něco kvalitního. Položit základy těmto novým věcem. Přestat žvanit, začít jednat. Sami u sebe. Doma. My sami. Ne skrze vlády tohoto světa, jak se pořád někteří svým křikem na sociálních sítích i na ulicích dožadují. Protože když vlády selhávají nebo nastane úplné bezvládí a chaos – co uděláš? Na koho budeš ukazovat prstem? Budeš se muset začít starat hlavně o sebe a svůj život. A to tak, že hodně!
U porodu víme, „vo co go“. Máme představu o průběhu celého procesu. Umíme rozpoznat začátek, průběh, konec.
V časech, které přicházejí na scénu, tohle poznání „vo co go“ nemáme. Jdeme do procesu, se kterým jako lidstvo nemáme zkušenosti. Takže kolektivní vědomí bude plné paniky a strachu nevědomých lidí, kteří se dosud nenaučili pracovat se svým vědomím a nebudou chápat, co se děje. Budou věřit – stejně jako u předchozí dvouleté manipulace – že se jedná o ohrožení života. A nechají se zmanipulovat médii a strachem, který vytvářejí.
Na vyzrálosti probuzených lidí (včetně probuzených lidí v církvi) pak bude záviset délka a průběh celého „porodu Nové země“. Jak my sami za sebe tuto cestu zvládneme a jak budeme schopni spolupracovat. Bude extrémně důležité umět energeticky vybalancovat celý proces nejenom sami za sebe, ale za celé kolektivní vědomí. Proto teď už to bez spolupráce nepůjde.
Roky se na duchovní scéně o tom mluví, ale nyní je čas přejít od slov k činům u každého z nás. Přestat ukazovat prstem na ty druhé, co jako ONI dělají špatně, ale zamést si každý sám před svým vlastním prahem. Podívat se na to, co JÁ (ty, vy, my) dělám špatně, že MŮJ (tvůj, váš, náš) život je takový, že mám potřebu vykřikovat do světa a obviňovat druhé.
Dvojnásobně toto platí pro církev, jejíž programem je obviňování druhých, jak ONI (ti oškliví hříšníci) to dělají špatně. Na rozdíl od nich jakože skvělých křesťanů.
Ostatně – to byl v době mého mládí (a socialismu) běžný český standard – zametat si doslova před vlastním prahem a okolo domu každou sobotu v době velkého úklidu. Jediná dobrá věc, kterou mám se socialismem spojenou. 🙂
Takže trénink máme. Teď už jsme rozmazlení, a chceme, aby to udělal někdo jiný za nás. Sleduju ty, kdo stále někde něco vyhlašují a kritizují. Aniž by cokoliv měnili u sebe.
Tato moje slova nejsou ničím objevným, na české scéně je člověk slyší stále. Ale když sleduju poslední cestu královny, tak vnímám velmi silně, že nyní starý svět fakt skončil. A nastoupila nejistota. A jde mi z toho mráz po těle, protože cítím tíhu toho, co má přijít.
Ustát ty tlaky z kolektivního vědomí i ze světa okolo už vůbec nebude jednoduché ani pro ty probuzené, kteří nemají dostatečně zpracovány systémy a procesy svého života. Kteří si nevytvořili stabilitu v sobě a ve svém životě.
Protože lidé, kteří nejsou vědomí a probuzení, kteří neumí s nejistotou pracovat, jsou jako neřízená střela.
Vzkaz č. 2
Sleduju poslední cestu královny a přichází ke mně silně vědomí nové služby.
Povolání pracovníků světla na nový level služby, kdy je potřeba přestat hrát své individuální hry na individuálním písečku (což je pro nás Čechy přirozené, jsme těžcí individualisté, spolupráci a službu nemáme tak silně v krvi, jako to mají Angličané) a spojit se k novému typu spolupráce. Ke spolupráci, které šéfují vyšší síly. Ne my sami.
Služba Bohu/ Stvořiteli je díky tomu, jak funguje to, co si říká církev, zdevalvovaná. Protože sledování Boží vůle a záměrů muži v církvi moc neumí a nemají pro to přirozený talent a schopnost to vedení vnímat. Jako ho mají ženy. Protože neprobuzení muži fungují hlavně přes hlavu, ne přes srdce a intuici, jako ženy.
Ezoterici tuto devalvaci ještě dorazili svými hláškami o tom, že služba Bohu / Stvořiteli vesmíru je přežitý program a staré paradigma. I já jsem jim na to skočila a nějaký čas jsem věřila, že žiju ve špatném nastavení mysli, když mám na první místě po mnoho mých inkarnací službu Bohu. Bylo to jako pochodeň, kterou jsem dokázala navzdory zapomnění toho, kdo jsem, nést každým životem znovu a znovu.
Když jsem uvěřila, že to je „špatné nastavení mysli“, ztratila jsem svůj kompas i smysl života. A svou radost. Ztratila jsem svou přirozenou základní hodnotu života.
Trvalo to – na můj vkus – dlouho, než mě Bůh/Vesmír přivedl zpátky k sobě a navedl mne opět na ten správný typ služby – a to je služba Stvořiteli ve prospěch celého Vesmíru. Ten typ služby, který nyní nabývá na nové důležitosti a naléhavosti. Typ služby, ke kterému jsou zralí pracovníci světla připraveni. Kdy i oni budou muset opustit svoje stará paradigmata ezoteriky nebo náboženství a začít vnímat povolání k novému.
Protože když celý vesmír, bytosti světla a vyspělé mimozemské civilizace slouží Stvořiteli vesmíru a každý v tom procesu dělá svůj díl služby – proč se k sakru namyšlený nevědomý člověk s minimálním poznáním (který ovšem věří, že všechno ví nejlíp, protože tak to omezení lidé mají) rozhodl, že to je blbost? Že služba Bohu a vyšším zájmům je blbost. Že to je zastaralé paradigma. Která „moudrá duše“ s tím přišla?! Všechny bytosti světla ve vesmíru slouží Bohu, tak proč je to pro lidské ego “zastaralé paradigma”? Protože nedostatek poznání…
Zastaralý je jenom způsob, jakým jsme to až dosud dělali. Ať v církvi nebo mimo ni. Bez znalostí vesmírných zákonů a souvislostí.
Nechala jsem se příliš ovlivnit duchem těchto omezených obecně vyhlašovaných názorů ezo lidí, že jsem nebyla schopna si dát dvě a dvě dohromady. Že jsem dobrovolně na nějaký čas uhasila pochodeň, kterou jsem si po stovky inkarnací svítila na cestu. Totéž se mi stalo kdysi i v církvi. Navzdory mému odporu vůči náboženskému duchu, jsem kdysi podlehla jeho nadvládě jenom tím, že jsem byla součástí těchto náboženských organizací.
Jakkoliv rozlišování duchů je moje práce a povolání (shůry) a mám v tom trénink, tak působení ducha kolektivního vědomí skupiny, kam člověk chce patřit, má devastující vliv na schopnost vidět a myslet v souvislostech.
Ale to skončilo. Přišlo znovu povolání do služby na nové úrovni. Do služby Bohu.
Stará úroveň, kdy si jednotliví pracovníci světla i lidé v náboženských organizacích žijí ve své sociální bublině a dělají jenom to, co oni chtějí, a slouží jenom té „své krevní skupině“ – končí.
Stará úroveň měla svůj smysl pro transformaci lidstva, bylo uděláno hodně práce, ale nastává čas, kdy pro vytvoření a nastavení Nové Země je třeba se sklonit z nebeských ezovýšin nebo ze zabarikádovaných a izolovaných církví k těm lidem, kteří se teprve začínají nebo začnou probouzet. A kteří budou potřebovat naléhavě záchranné lano ve zmatených dobách porodu Nové Země, který je v plném proudu.
Je třeba
1/ své pravdivé duchovní poznání (s důrazem na slově pravdivé) naplno vložit do tvoření ve hmotě
2/ tam, kde je potřeba, ne pouze tam, kde se nám – v naší omezené perspektivě – chce. Do služby Stvořiteli. Tam, kde on potřebuje.
Bude potřeba vytvořit velké množství „záchytných stanic“ pro ty, kdo to budou potřebovat. Emocionálně, duchovně i prakticky.
V původním plánu bylo, že to budou církve, ale jak všichni víme, ty mají – zatím – daleko k Boží vizi o jejich úloze v posledních časech. A lidi krmí jedem, který není dobré dávat nově probuzeným lidem. Protože sami jsou vězni náboženského ducha a všech dalších možných duchů, které okupují to, co si říká církev. Je moje osobní zkušenost.
I když v Božím plánu je masivní změna církve a její současné podstaty, zatím tam Bůh nemá dost lidí ochotných se na změně podílet.
Bude potřeba vytvořit velké množství vědomých komunit, které řídí probuzení a praktičtí lídři. Lídři, kteří rozumí procesům neviditelného světa a umí s ním spolupracovat. Kteří umí spojit spiritualitu se hmotou. To je důvod, proč duch komunit již nějaký čas ožívá a dostává se do povědomí lidí.
Tyto komunity jsou ještě ve své nezralé verzi, ale vědomí probuzení lídři začnou tvořit komunity na jasných základech vědomi si celého procesu. Který není pouze o komunikaci.
Takže si držme klobouky. Bude to jízda! A pokud vás toto téma taky zajímá, nechejte mi svůj email a já vám občas pošlu hromadnou zprávu, jak se události vyvíjejí dále. A pokud patříte k vědomým pracovníkům světla či k probuzeným lidem z náboženských organizací, kteří naciťují podobné věci, rozhodně mi dejte o sobě vědět (osobní zprávou nebo zanecháním emailu v databázi), abychom se mohli spojit v nové spolupráci.
