Štábní kultura v komunitě

Zhlédnutí: 45

A tou komunitou může být cokoliv – rodina, škola, pracovní prostředí, zájmová skupina, skupina na sociálních sítích, komunitní bydlení…

K napsání článku mne inspiroval jeden člověk ve skupině na facebooku, kterého online podnikatelé označují “hejtr”. Jinými slovy člověk, ve kterém se vaří závist a nepřejícnost, když čte vaše posty a má pocit, že si moc nahrabete za nic, zatímco on chudáček ubohý musí “poctivě pracovat” a své peníze si tvrdě vydřít. Klasický mentální omezující program těchto lidí, kteří namísto řešení svým vnitřních problémů si vypouštějí páru na druhých a hrají si na spasitele nevědomých davů, které musí před “ošklivým online podnikatelem” (či kýmkoliv) chránit.

Proto je tak důležité si do komunity vybírat vhodné lidi. A pokud nemůžete, pak nastavte jasná pravidla hry.

Říká se, že závist si musíte zasloužit. Bohužel tohle rčení nepomáhá, když máte před sebou namíchnutého mladíčka (či kohokoliv), který nemá o online podnikání ani páru a netuší, co taková práce obnáší. Nebo když máte před sebou člověka, který vás vůbec nezná, ale “ví přesně, co jste zač”. A dělá vám rádoby morální kázání, cože jste zač, když si dovolujete ve své skupině, kde jste správcem, zveřejňovat svoje věci.  

Jsem trpělivá učitelka, která je zvyklá méně znalým vysvětlovat, jak věci fungují. V naději, že pochopí. Tenhle chlapec to však pojal jako moji slabost a v souladu s naučeným ezo klišé se rozhodl vypadat znale a sofistikovaně a viděl moje počínání tak, že se obhajuju a to je důkaz toho, že sobě a svému nabízenému kurzu nevěřím. Fakt chytrý chlapec!!! 😂  A moje naivita, že i takoví mají šanci po vysvětlení se zamyslet a pochopit. No tak ne, zázrak se nekonal. Moje chyba, ve svém věku už bych mohla vědět, že tihle řvouni chtějí slyšet jenom sebe…

Když však někdo překročí moje hranice, velmi rychle zjistí, že je fakt překročil a přestává legrace. Rukavičky i trpělivost odkládám…

Takže jsem smazala jeho komentáře, což ho rozčílilo ještě více – protože my máme jako tu demokracii! 

Představa demokracie těchto lidí je kydání svých vnitřních problémů na druhé a tvářit se jako stateční spasitelé lidstva, co hlásají “pravdu”. Protože oni sami se tak vidí. 

Přemýšlela jsem, zda je fakt při smyslech, když věří, že on může překračovat moje hranice, veřejně urážet mne a moji práci – a já musím ve svém prostoru držet pusu a nechat si to líbit? Fakt tomu chlapec věří???

Smazala jsem komentáře a na týden ho ztišila, aby jeho závistivý duch převlečený za spasitele lidstva mohl trochu zchladnout a já neztrácela drahocenný čas a energii v neužitečných bitkách. 

A druhý den čtu ve skupině online podnikatelek nachlup stejnou story a nešťastná podnikatelka se doptávala, co s takovými lidmi, kteří neoceňují ani to, kolik obsahu zdarma dává, jenom závidí možné vydělané peníze a nadávají jí. Což logicky bere chuť k práci a užitku pro druhé.

Žiju už dlouhý čas v Anglii a v jiné – laskavější a vědomější – sociální bublině na facebooku, takže se moc nepotkávám s lidmi, kteří svou závist nebo jiné negativní emoce takhle otevřeně projevují. Naopak – pokud jsou to probuzení lidé a dostaví se závist (tato emoce se nevyhýbá nikomu), použijí tuto emoci k vyburcování sebe sama k pozitivní akci a dělají něco pozitivního ve svém životě, aby se dostali tam, kam chtějí. Namísto plivání na druhé.  

Angličané, i když třeba nepatří mezi probuzené a vědomé lidi, tak mají naučeno, že tyhle osobní útoky jsou nepřijatelné. Respekt k druhým je priorita. Mají naučeno, že si nemohou otevřeně dovolit takhle někomu cizímu vykládat, cože je zač. Tady je to prostě nepřípustné. Dělají to jenom mentálně omezení lidé. Takže život pro mne probíhá v klidu a v pohodě. 

Dobrá věc na celém problému je, že mne přiměla ke psaní, abych nějak popsala stručně to, co je také součástí mého kurzu. A to, jak nastavit pravidla a procesy ve skupině (v rodině, v práci, na sociálních sítích, v komunitním bydlení…) 

1/ Jako první si ujasněte svoje PROČ

2/ Pravidla a hodnoty skupiny

To ví každá civilizovaná skupina. Že korektní komunikace je král. 

Dospět však do tohoto bodu poznání a realizace v praxi, to chce hodně sebedisciplíny, sebevzdělávání a sebereflexe. Přesně to, co mnozí lidé postrádají. Nejsou vědomí a nerozumí tomu, proč jsou plni žluči a mají potřebu si to na nějakém “viníkovi” vylít.

Tvoje hranice končí tam, kde začínají hranice jiného člověka. Známe to ...

Na sociálních sítích platí logický postup – pokud se ti skupina nebo atmosféra v ní nelíbí, není třeba se rozčilovat, stačí skupinu opustit. A třeba si založit vlastní skupinu, kde budeš mít vše skvělé podle svých představ. Aspoň si vyzkoušíš, že to není žádná legrace takovou skupinu vytvořit a udržovat v chodu.

Pokud skupina tvoje není, nemůžeš si určovat pravidla a chovat se “přirozeně” a kritizovat vše, co TOBĚ nevyhovuje a TY vidíš jako špatné.

Ale můžeš bez urážek diskutovat tam, kde tomu rozumíš (!!!!!) a má to smysl. A taky být schopen naslouchat tomu, co říká druhá strana.

Což se u těchto typů lidí však neděje… Tam se jenom ego bije za svou pravdu, jakože ten, kdo se v jeho očích provinil, je skutečně provinilý a dožaduje se, aby své obvinění veřejně přijal. A zachránce lidu mohl být oslavován.

Představa, že máme nějakou demokracii a můžeme si dělat a říkat cokoliv, je zcestná.

Představa, že správce skupiny nesmí nezvládnuté emoce (komentáře) odstranit ze skupiny, je taky zcestná.

Dobrý správce si pečlivě hlídá atmosféru ve skupině a neumožní žádné osobní negativní výlevy na úkor druhých lidí, postování spamů (pokud jsou zakázané) či jiné nevhodné jednání. Protože chrání sebe i ostatní lidi před nežádoucím jednáním. Je to jeho zodpovědnost a právo. On určuje pravidla ve své skupině. A i on se učí, jak věci korigovat. 

Představa, že můžete přijít k někomu na návštěvu a v jeho domě / obýváku se začnete chovat podle své vlastní přirozenosti a podle svých vlastních pravidel a napadat kohokoliv – je asi logicky nepřijatelná.

Stejné platí i na sociálních sítích. Takže je i v pořádku, pokud správce skupiny odstraní ze skupiny někoho, kdo prudí a kazí atmosféru i jeho práci. Je to jeho skupina a on je zodpovědný za atmosféru skupiny a bezpečné prostředí pro všechny. Normální lidé nemají zájem sledovat bitky ostatních.

3/ Nastavení procesů ve skupině

Tohle je hodně náročná a neustále se vyvíjející část života v jakékoliv skupině lidí. Vše se tvoří za pochodu, jak úkoly a výzvy na cestě přicházejí. Ignorovat tyto základní věci v nastavení rodiny / komunity se sakra nevyplácí. Ani se jimi zabývat nahodile a bez rozmyslu.

Rozhodování

Určitě je velmi užitečný a zatím nejvýhodnější, jaký znám, ale má svá úskalí tam, kde se se nenajdou vhodní a kompetentní lidé do stanovených kruhů. Což je běžná praxe, jak sleduju v naší cohousingové skupině tady v Anglii. Takové lidé se těžko hledají tam, kde je nesourodá a nekompaktibilní skupina.

Procesy

Tohle je ta nejméně příjemná část života ve skupině. Podle mne. Avšak nezbytná pro klid a pořádek.

Ale třeba ve vaší rodině, ve firmě nebo komunitě najdete nadšené lidi, kteří milují zaznamenávání a nastavování procesů. Například:

Oblastí ke správě lze najít nekonečné množství podle toho, co je obsahem a záměrem skupiny. Proto je tak důležité, aby skupina se zformovala jako první a postupně se učila tyto procesy zvládat. Aby si to nacvičila a prodiskutovala ještě v době, kdy o nic nejde. Ve chvíli, kdy začnete společně žít, investovali jste velké množství času, peněz a energie do projektu, je už docela pozdě začít objevovat třecí plochy a nekompaktibilitu ve skupině. 

4/ Etické normy

Vyplácí se mít i jasno pro všechny v tom, co patří ke štábní kultuře dané skupiny. Neboli etické normy. S těmi striktními normami to není třeba zase až tak přehánět, ale je dobré si ujasnit, co je pro skupinu ohledně chování a jednání přijatelné. A co už ne.

Například:

Příkladů najdete hodně, samy na vás vyskáčou za pochodu, jak se skupina bude vyvíjet. A na vás je pak udržet zdravou hranici, kdy ještě z něčeho udělat psaný nebo nepsaný zákon, a kdy věci nechat být, protože nejde o život

Taky bude záviset na typu lidí, jaké budete mít ve skupině a těm celý systém přizpůsobit. Proto je pro vás od začátku dobré vědět, jaké jsou vaše hodnoty a vaše Proč, aby jste měli také jasno v tom, pro koho je skupina vhodná a pro koho ne. 

To vše a ještě další praktické věci učím v mém kurzu Tvoříme Nebe na Zemi.

Platí jedno základní pravidlo pro všechno a pro všechny: 

Jaké si to uděláš, takové to máš.

Pravidla nemusí být vždy o nudě a omezeních, mohou být také tvořena kreativně a vtipně, jak vidíte na ukázce níže. Pravidla například pro finance a účetnictví asi moc vtipná nebudou, ale mohou být jasná a přehledná, psaná srozumitelným lidským jazykem.

Upozornění:  Článek nebo jeho části prosím sdílejte pouze s odkazem na tuto stránku. Děkuju.

Zajímá vás téma cohousingu a budování vědomých komunit více do hloubky? Připojte se ke mě na FB stránce (což ale není moc spolehlivé, FB moc příspěvků neukazuje), nebo se přihlašte k odběru novinek z mého blogu (doporučeno). 🙂 

Pokud chcete mou práci podpořit, a ještě k tomu dostat přístup k obsahu navíc i jiným výhodám, staňte se mým patronem a podporujte mne i sebe na portálu Buy me a coffee.

Pošli to dál 👀