Co je to komunitní bydlení?

Co zde najdete

O čem je Cohousing

Cohousing – v češtině komunitní bydlení – je relativně nový způsob vědomého života, který se etabloval v mnoha zemích po celém světě.

Motivací k zakládání projektů je snaha změnit situaci jednotlivců i rodin a zrušit jejich sociální izolaci vzniklou v důsledku současného životního stylu. Snaha o návrat k tradičním hodnotám, k rodině a k živým funkčním společenstvím s udržitelným životním stylem. 

Ve Velké Británii, kde žiju, je na vzestupu zájem o budování cohousingových komunit, zejména o levné komunitní bydlení. Jedná se o  cestu k řešení obtížné situace v bydlení pro velký počet rodin a jednotlivců.

Panuje zde velká nespokojenost s rozprodáváním půdy velkým investorům, kteří neúnosně zvyšují ceny nemovitostí na trhu, a tím zhoršují šanci na získání bydlení lidem s nižšími příjmy.

Proto se různé skupiny a organizace snaží vybudovat své vlastní projekty bydlení alternativními cestami.

Cohousingové komunity jsou komunity s určitým účelem, vytvořené a provozované jejich obyvateli. Kromě poskytování bydlení se většina projektů zaměřuje také na udržitelný ekologický životní styl a přináší prospěch širší komunitě, nejen svému projektu.

Rovněž však existují projekty lidí, kteří nemají větší problém s cenami nemovitostí na trhu, ale prostě a jenom chtějí bydlet v komunitě lidí se stejnými hodnotami a budovat si svůj vlastní prostor co nejméně závislý na vnějších podmínkách.

V současné době vidím nárůst zájmu o budování komunitního bydlení vědomých lidí také v České republice. Vědomí lidé mají touhu tvořit společenství, která vyznávají podobné hodnoty a zájmy. Kde se cítí bezpečně a radostně. Mají touhu tvořit své vlastní Nebe na Zemi.

Cohousing je vnímán jako cesta, jak vyřešit izolaci, kterou dnes zažívá mnoho lidí, a obnovit sousedskou podporu minulosti. Navíc je to způsob, jak naučit děti žít v živé komunitě, nejenom u počítačů a mobilních telefonů.

Jak projekty fungují

Každá domácnost má samostatný soukromý dům nebo byt a společný komunitní prostor. Obyvatelé se scházejí, aby řídili svou komunitu, sdíleli různé aktivity a pravidelně se scházeli ke společnému jídlu. Což je velmi populární část všech projektů. 

Projekty se navzájem velmi liší, a taky mají velmi různé společné aktivity.

Od mini projektů, které zajišťují pouze bydlení několika přátel, až po velké projekty pro mnoho rodin, kde se jedná také o společné business aktivity a ekonomickou podporu jednotlivců. Nikoli pouze o sdílení zájmů a společné jídlo.

Většina projektů si také klade za cíl být užiteční širší komunitě v místě, kde žijí. Neuzavírají se pouze a jenom pro sebe a svůj prospěch. 

Společenství cohousingu mohou být mezigenerační, mohou uvítat kohokoli v jakémkoli věku a jakékoli rodinné struktuře, nebo se konkrétně starat o lidi, kteří jsou starší nebo jsou komunitami společného zájmu, například pro seniory, samoživitelky, univerzitní studenty, skupiny LGBT, náboženské skupiny nebo skupiny usilující o změnu klimatu…

Většina cohousingových komunit má společný dům se společným zařízením, jako jsou kuchyňské a jídelní prostory, konferenční a herní prostory, prádelny a pokoje pro hosty. To může znamenat, že soukromá obydlí jsou menší, protože obyvatelé mají prospěch také ze společných zařízení. Společný venkovní prostor pro zahrady, dětské hry, večírky a pěstování potravin je často součástí projektu cohousingu.

Velikost a rozsah cohousingových projektů je plánován tak, aby podporovaly dynamiku komunity a snadný neformální kontakt a komunikaci; to je obvykle mezi 5-40 domácnostmi.

Kde a jak projekty vznikají

Právní formy a fungování skupin cohousingu jsou velmi rozmanité, protože si je každá skupina upravuje sama. Nejednou je celý projekt vyskládaný i z několika právních forem tak, aby odpovídal struktuře skupiny. 

Například část obyvatel je schopna a chce si koupit nemovitost sama, část nikoliv, a proto preferují pronájem. Do toho ještě vstupují podmínky stanovené vládou, pokud projekt čerpá vládní dotace. Pak je povinen poskytnout nájemní bydlení i lidem s nižšími příjmy a obtížnou bytovou situací.

Aby se však vyrovnaly investice do projektu pro všechny zúčastněné strany, lidé, kteří jsou v nájmu, zpravidla bývají zavázáni se více podílet na údržbě a chodu projektu. Protože tento typ bydlení je postavený právě na tom, že se o něj lidé starají sami.

Co se týče umístění projektů, tak tady se fantazii a tvořivosti meze nekladou. Projekty využívají veškeré možnosti, které si umí představit:

Obyvatelé spravují svou vlastní komunitu, starají se o její údržbu a rozvoj, spravují finance, starají se o zahrady, organizují společné aktivity.

Komunita je řízena nehierarchickým způsobem, často s využitím konsensuálního rozhodování.

Všem dospělým obyvatelům se doporučuje, aby se účastnili rozhodování; některé komunity také vyžadují, aby obyvatelé odvedli stanovený počet hodin práce pro komunitu.

Projekty komunitního bydlení jsou velmi atraktivní díky svým výhodám oproti klasickému bydlení, ale mnoho lidí si bohužel neuvědomuje, že zde existuje úplně jiný systém řízení a péče o celý projekt a že se musí všichni nějakým způsobem podílet na chodu komunity.

Vesmírný zákon zachování rovnováhy – má dáti/dal – tady funguje spolehlivě. Nelze očekávat pouze výhody.

V podstatě se jedná o vytvoření obchodní společnosti, o kterou je potřeba se neustále starat, rozdělit úlohy, nastavit systémy, umět komunikovat...

Finance a půda pro projekty

Ačkoli původním záměrem bylo vybudovat tyto komunity jako cenově dostupné bydlení pro lidi, kteří nemohli dosáhnout na klasické hypotéky, v tuto chvíli se tato vize tady v UK dosud nenaplnila a bydlení je zde ještě dražší. To je způsobeno tím, že v ceně každého domu jsou zahrnuty také společné prostory projektu.

Vláda tady v UK sice slíbila finanční podporu pro tento typ bydlení, ale není však snadné na ni dosáhnout díky nastaveným podmínkám a omezenému množství dotací. To je důvod, proč tolik skupin, které chtějí začít budovat své vlastní projekty, stojí bez úspěchu na místě mnoho let, než vůbec dosáhnou nějakého výsledku – nebo se vzdají úplně své naděje.

Potkala jsem se s mnoha skupinami, které se roky točily v kruhu čekáním na státní dotace a půdu ke koupi za rozumnou cenu, a nemohly se nijak posunout vpřed. Velcí developeři snadno přeplatí tyto skupiny a tak mnoho skupin nakonec své úsilí vyčerpaně vzdá. Což si myslím, že není třeba, protože stačí použít naši klasickou českou tvořivost k řešení problémů a cesty by se našly. Bez nekonečného čekání na podporu vlády, jakkoliv to je pomoc velmi vítaná. 

Moje nabídka řešení

Během let, kdy jsem se sama snažila vyřešit svoje bydlení skrze cohousingový projekt, jsem objevila silné a slabé stránky celého usilování mne i dalších skupin. Absolvovala jsem v Londýně několikaměsíční trénink pro poradce komunitního bydlení a rozhodla se jít na celou záležitost hezky česky.

Protože mám výhodu člověka, který “vystoupil z krabice běžně užívaných řešení”, které společnost nabízí – prostě proto, že jsem nevyrostla v Anglii a nemám v sobě nastavené programy, jak věci “musí fungovat”

Naopak stará česká tvořivost a nové poznatky kvantové fyziky a práce s energiemi při řešení problémů je tady v tomto případě velmi užitečným pomocníkem.

Nekopíruju však počínající české trendy v budování cohousingových komunit, kdy se zájemci snaží uplácat domy z hlíny a ze slámy jakože EKO styl. Je to pro mne návrat do dávné minulosti, kde my už nežijeme, a těžko realizovatelná verze pro většinu lidí na planetě. Jakkoliv je to skutečně eko a naprosto rozumím tomu, že někteří lidé se v tom cítí skvěle. Ale není to cesta pro většinovou společnost.

Proto mne Vesmír přivedl do Velké Británie a už v roce 2007 mi ukázal, že jsem se zde proto, abych se naučila tvořit komunitní bydlení pro současné obyvatele měst. Protože i ve městech se dá vytvořit dobrá a zdravá alternativa bydlení v přírodě.

Thank you for sharing
  •   
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •