Záměr je stejný - ulevit člověku od obtěžujících entit.
Metody a výsledky jsou různé.
Sama mám zkušenosti s náboženskými metodami “vyhánění duchů” jak z tohoto, tak z minulých životů, kdy jsem tuto funkci sama jako katolický exorcista dělala (v mém minulém životě ve 12. století v Itálii).
V současném životě jsem totéž praktikovala evangelickými metodami, a musím říct, že je to jenom násilné střílení naslepo v naději, že se podaří nějak ve jménu Ježíše člověka nebo prostor osvobodit.
Náboženské pojetí “vyhánění duchů” neumí diagnostikovat prostor a člověka jako celek, neumí komunikovat s dušemi zemřelých komunikovat s úctou jako se ztracenými dušemi zemřelých, ale bere je jako něco zlého, co smrdí peklem a je třeba to odstranit.
Náboženský exorcismus - podle mého osobního názoru - nepracuje s dušemi zemřelých a démonickými entitami podle vesmírných/božích zákonů.
Já jsem se v tomto životě naučila nejprve používat náboženský přístup k vyhánění duchů. Bylo to v době, kdy jsem byla součástí náboženských organizací.
Potom se už na to Vesmír/Bůh nemohl dívat a naučil mne se domlouvat s těmito bytostmi po dobrém, aby odešly z prostoru, kde bydlím. A protože to, co učí křesťanství, nestačilo, doplnila jsem si vědomosti u zkušeného nenáboženského učitele, který mi objasnil metody a pravidla práce s těmito entitami. Tak, jak to náboženství nezná a neumí. On sám nazývá tento proces laskavým exorcismem, protože se s dušemi zemřelých zachází ohleduplně a pomáhá se jim. Nikoli je násilím odstraňovat.
Oproti náboženskému exorcismu neodvádím duše pouze z domu, někam na ulici, kde se zase na někoho přilepí, ale odvádím je přímo domů do Světla.